Vysvětlení pro začínající investory
Akcie je nejstarší a nejznámější investiční nástroj. Většina lidí o nich slyšela, ale málokdo dokáže vysvětlit, co vlastně kupuje, když si akcii pořídí.
A přitom je to překvapivě prostá věc – kupujete kousek firmy.
Co jsou akcie?
Akcie je majetkový cenný papír, který svému držiteli dává podíl na společnosti. Nejde o půjčku ani o sázku na to, kam se pohne cena. Jde o vlastnictví.
Když koupíte jednu akcii firmy, která jich vydala milion, vlastníte milióntinu té firmy. Milióntinu jejích budov, strojů, patentů, značky i budoucích zisků. A také milióntinu jejích problémů.
To je zásadní rozdíl oproti spořicímu účtu nebo dluhopisu. Tam půjčujete peníze a čekáte předem dohodnutý úrok. U akcie se stáváte spoluvlastníkem – nesete riziko podnikání, ale máte i podíl na tom, co firma vytvoří.
Jaká práva má akcionář?
Vlastnictví akcie není jen zápis v evidenci. Nese s sebou konkrétní práva.
Právo podílet se na řízení společnosti. Akcionář hlasuje na valné hromadě a jeho hlas má váhu podle velikosti podílu. Kdo drží deset procent akcií, má desetiprocentní vliv. U drobného investora je toto právo spíše symbolické, u velkých investorů je to nástroj skutečné moci.
Právo na podíl na zisku. Pokud firma vyplácí dividendu, dostane ji každý akcionář podle počtu držených akcií. Je to odměna za poskytnutý kapitál a za riziko, které s ním nesete.
Právo na podíl na likvidačním zůstatku. Pokud společnost zanikne a po vypořádání závazků něco zbyde, rozdělí se to mezi akcionáře. V praxi bývá tento zůstatek nulový – akcionáři stojí v pořadí až za věřiteli.
Přednostní právo na nákup nově vydaných akcií. Když firma vydá další akcie, mají stávající akcionáři přednost. Chrání je to před rozředěním jejich podílu.
Kde se akcie obchodují
Akcie vstupuje na trh takzvanou primární emisí – IPO, tedy initial public offering. Při ní firma poprvé nabízí své akcie veřejnosti a získává tím kapitál na svůj rozvoj. Tyto akcie kupují především velcí institucionální investoři.
Odtud se akcie dostávají na sekundární trh, tedy na burzu, kde už se obchoduje mezi investory navzájem. Firma z těchto obchodů nedostává nic – peníze si mezi sebou předávají investoři.
Sekundární trh je to, co má běžný investor na mysli, když mluví o nákupu akcií. V Česku funguje Burza cenných papírů Praha a systém RM-SYSTÉM. Světově jsou nejvýznamnější newyorská NYSE a technologicky zaměřená NASDAQ.
Jak se na akciích vydělává
Akcie přináší výnos dvěma cestami a je užitečné je nezaměňovat.
Kapitálový výnos vzniká růstem ceny. Koupíte za tisíc, prodáte za patnáct set, vyděláte pět set. Tento výnos je pouze na papíře, dokud akcii neprodáte.
Dividendový výnos je podíl na zisku, který firma vyplácí svým akcionářům. Chodí pravidelně, obvykle jednou ročně, u amerických firem často čtvrtletně, a nemusíte kvůli němu nic prodávat.
Ne každá firma dividendu vyplácí. Rychle rostoucí společnosti obvykle veškerý zisk investují zpět do vlastního rozvoje, protože věří, že tím vytvoří vyšší hodnotu, než kdyby peníze rozdaly. To není špatná zpráva, je to jiná strategie.
Právě tenhle rozdíl dělí akcie na dvě velké skupiny:
Růstové akcie patří firmám, které expandují, investují a jejichž hodnota má růst do budoucna. Bývají volatilnější, tedy jejich cena kolísá výrazněji.
Dividendové akcie patří obvykle zavedeným firmám se stabilním byznysem, které pravidelně rozdělují část zisku. Rostou pomaleji, ale generují pravidelný příjem.
Ani jedna skupina není lepší. Kvalitní portfolio obvykle obsahuje obojí, a poměr mezi nimi se odvíjí od toho, jestli budujete majetek, nebo z něj už chcete čerpat rentu.
Jaké druhy akcií existují
Akcie na doručitele jsou nejběžnější. Převádějí se volně, pouhou změnou zápisu v evidenci, a právě s nimi se obchoduje na burze.
Akcie na jméno mají omezenou převoditelnost, jejich prodej může podléhat souhlasu společnosti. Typicky u rodinných firem nebo tam, kde vlastníci nechtějí ztratit kontrolu nad tím, kdo do firmy vstoupí.
Zaměstnanecké akcie vydávají firmy svým lidem jako součást odměny. Cílem je propojit zájem zaměstnance s výkonností firmy.
Jak se akcie daní
Zdanění akcií v Česku má dvě roviny a v obou platí sazba 15 % (u vysokých příjmů 23 %).
Zisk z prodeje je od daně osvobozen, pokud splníte jednu ze dvou podmínek. Buď akcii držíte déle než tři roky, což je takzvaný časový test. Nebo váš celkový příjem z prodeje cenných papírů za rok nepřesáhne 100 000 Kč, to je hodnotový test.
Pozor na časté nedorozumění: hodnotový test se počítá z příjmu, tedy z částky, za kterou jste prodali, nikoli ze zisku a nikoli z výše investice. Když prodáte akcie za 150 000 Kč se ziskem 20 000 Kč, test nesplníte.
Od roku 2025 navíc platí strop, osvobození příjmů z prodeje cenných papírů je omezeno na 40 milionů Kč ročně.
Dividendy se daní srážkou u zdroje. U českých firem to znamená, že daň odvede společnost a vám přijde už čistá částka. U zahraničních dividend je situace složitější: daň se sráží v zemi původu a to, kolik nakonec zaplatíte, závisí na smlouvě o zamezení dvojího zdanění.
Daňová pravidla se mění a konkrétní situace se může lišit. Tohle je orientace, ne daňové poradenství, u větších částek se vyplatí konzultace s daňovým poradcem.
Jaká rizika akcie nesou
Akcie patří mezi nejvýnosnější dostupné investiční nástroje. Za ten výnos se ale platí.
Kolísání ceny. Hodnota akcie se mění každý den a propady o desítky procent nejsou výjimkou. Historicky se trhy vždy zotavily, ale nikde není psáno, za jak dlouho.
Riziko konkrétní firmy. Jednotlivá společnost může zkrachovat. Akcionář stojí v pořadí uspokojení pohledávek úplně poslední, až za bankami, dodavateli i zaměstnanci.
Měnové riziko. Když nakupujete americké akcie, nakupujete je v dolarech. Posílení koruny vám výnos sníží, i kdyby akcie sama rostla.
Emoce. Nejpodceňovanější riziko ze všech. Většina ztrát na akciovém trhu nevzniká špatným výběrem firmy, ale prodejem v panice.
Proti prvním třem se dá bránit diverzifikací a dostatečně dlouhým horizontem. Proti tomu čtvrtému pomáhá jediné: mít předem sepsaný plán a držet se ho i ve chvíli, kdy trh padá.
Nejčastější mýty o akciích
Kolem akcií koluje celá řada představ, které lidem brání začít. Většina z nich vychází z toho, že se zaměňuje krátkodobá spekulace s dlouhodobým investováním.
„Akcie jsou hazard.“
Toto přirovnání sedí na krátkodobé spekulace, ne na dlouhodobé investování. V kasinu je očekávaná hodnota záporná, tzn. čím déle hrajete, tím jistěji prohrajete. U akcií je to obráceně: kupujete podíl na firmách, které vytvářejí zisk, a čas hraje pro vás, ne proti vám.
Rozdíl je v horizontu. Kdo drží akcie den, hraje. Kdo je drží dvacet let, investuje.
„Musím tomu rozumět, jinak přijdu o peníze.“
Sledovat výsledky jednotlivých firem je potřeba jen tehdy, když si je sami vybíráte. Většina lidí to nedělá a nemusí, široce diverzifikovaný fond tuhle práci obstará za ně.
„Teď je špatná doba, počkám na propad.“
Čekání na správný okamžik stojí historicky víc než samotné propady. Kdo v posledních dvaceti letech nebyl na trhu jen během nejlepších deseti dnů, přišel o podstatnou část celkového výnosu, a ty nejlepší dny přicházejí obvykle těsně po těch nejhorších.
„Akcie jsou pro bohaté.“
Dnes se dá investovat od stokorun měsíčně. Bariéra není finanční, ale informační.
„Když trh spadne, přijdu o peníze.“
O peníze přijdete až prodejem. Dokud držíte, je pokles jen změnou ocenění, nepříjemnou, ale dočasnou. Ztráta se realizuje ve chvíli, kdy zpanikaříte.
Žádný z těchto mýtů ale neznamená, že akcie jsou bezpečné. Riziko je reálné a je třeba s ním počítat. Jen má jinou povahu, než si většina lidí představuje, netýká se ani tak výběru firem, jako spíš horizontu a vlastního chování.
Jednotlivé akcie, nebo ETF?
Tohle je jedna z otázek, kterou dostávám asi nejčastěji.
Nákup jednotlivých akcií znamená, že si vybíráte konkrétní firmy. Vyžaduje to čas, znalosti a schopnost číst účetní výkazy. A hlavně to znamená koncentrované riziko, když se spletete, dopad je citelný.
ETF fond tenhle problém řeší jinak. Jedním nákupem získáte podíl ve stovkách nebo tisících firem najednou. Diverzifikace je tím vyřešena automaticky a časová náročnost klesá téměř na nulu.
Pro většinu lidí, kteří investují dlouhodobě a nechtějí tomu věnovat několik hodin týdně, je ETF rozumnější volba. Jednotlivé akcie dávají smysl tam, kde investor má znalosti, čas a chuť se tomu skutečně věnovat, a i pak obvykle jako doplněk k jádru portfolia, ne jako celé portfolio.
České, nebo zahraniční akcie?
Český akciový trh je malý. Na pražské burze je kótováno jen několik desítek společností a obchodní objemy jsou ve světovém srovnání zanedbatelné. To omezuje výběr i likviditu.
Americký trh nabízí tisíce firem napříč všemi odvětvími, výrazně vyšší likviditu a přístup k technologickým společnostem, které v Česku obdobu nemají.
Výhodou českých akcií je, že se obchodují v korunách, takže odpadá měnové riziko. Některé české firmy navíc patří mezi dividendově nejštědřejší v Evropě.
Pro budování majetku je ale zahraniční trh, a především ten americký, nesrovnatelně širší hřiště. Kdybych to měl přirovnat: je to jako srovnávat extraligu s NHL. Obojí je hokej, ale rozdíl v úrovni je znát.
Kolik peněz potřebujete na začátek
Méně, než si většina lidí myslí.
Přes běžné brokerské účty se dnes dá investovat od stokorun měsíčně a mnoho platforem umožňuje nákup zlomků akcií. Bariéra vstupu je tedy prakticky nulová.
Důležitější než výše první investice je pravidelnost. Investor, který odkládá dva tisíce měsíčně po dvacet let, dopadne skoro vždy lépe než ten, kdo jednou vloží velkou částku a pak přestane.
Nejčastější otázky
Můžu na akciích přijít o všechno?
U jedné konkrétní firmy ano, pokud zkrachuje, akcie ztratí hodnotu. U dobře diverzifikovaného portfolia je to prakticky vyloučené, protože by musely zkrachovat všechny firmy najednou.
Jak dlouho bych měl akcie držet?
Obecně platí minimálně pět let, ideálně deset a více. Kratší horizont z investice dělá spekulaci a ta má výrazně jiný rizikový profil.
Musím sledovat trh každý den?
Ne. U dlouhodobého investování je časté sledování spíše na škodu, svádí to k reakcím na krátkodobé pohyby, které dlouhodobý výsledek nijak neovlivňují.
Kdy je nejlepší čas začít?
Nejlepší okamžik k nákupu nelze spolehlivě určit ani profesionálům. Statisticky se dlouhodobě vyplatí spíše pravidelné investování než čekání na správnou chvíli.
Jsou akcie vhodné pro každého?
Ne. Nehodí se pro peníze, které budete potřebovat v horizontu pár let, ani pro finanční rezervu. Ta patří někam, odkud ji dostanete kdykoli a v plné výši.
Kolik akcií patří do portfolia
Na tuhle otázku neexistuje univerzální odpověď a každý, kdo vám ji dá bez znalosti vaší situace, něco prodává.
Podíl akcií v portfoliu se odvíjí od několika věcí, které spolu souvisejí. Od horizontu, kdy budete peníze potřebovat. Od toho, jestli majetek budujete, nebo z něj už čerpáte. Od velikosti vaší finanční rezervy, protože bez ní vás každý propad donutí prodávat v nejhorší možnou chvíli. A od toho, jak reagujete na pokles hodnoty, což spolehlivě zjistíte až ve chvíli, kdy k němu dojde.
Třicetiletý podnikatel s příjmem z firmy a pětadvacetiletým horizontem bude mít úplně jiné portfolio než hokejista, kterému za sedm let končí kariéra, i když oba investují do stejných akcií.
Přesně tohle je důvod, proč se investiční plán sestavuje před výběrem konkrétních nástrojů, ne po něm.
Shrnutí
Akcie je podíl na firmě. Přináší výnos růstem ceny a případnou dividendou, ale nese riziko kolísání i úplné ztráty u jednotlivé společnosti.
Pro dlouhodobého investora patří akcie mezi nejúčinnější nástroje, jak porazit inflaci a budovat majetek. Podmínkou je dostatečný horizont, diverzifikace a schopnost nepanikařit při poklesech.
Většině lidí přitom stačí zvolit rozumnou formu, nejčastěji ETF fondy, a hlavně začít.
Chcete probrat, jakou roli by akcie měly mít ve vašem portfoliu? Domluvte si nezávaznou konzultaci.
Ing. Radek Koláček | Investiční poradce Praha
Text má informativní charakter a není investičním doporučením. Hodnota investice může kolísat a návratnost vložených prostředků není zaručena.
