Inflace je pojem, který každý zná a málokdo si ho spočítá. Většina lidí ji vnímá jako abstraktní číslo ve zprávách. Přitom je to jediná síla, která spolehlivě a nepřetržitě ubírá z majetku každému, kdo nic nedělá. A na rozdíl od propadu na burze si jí nikdo nevšimne, protože zůstatek na účtu se nemění. Mění se to, co si za něj koupíte.
Co je inflace
Inflace je růst obecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za dané období, obvykle za rok. Jednodušeji řečeno: za stejnou částku si postupem času koupíte méně.
Klíčové je to slovo „obecná“. Když zdraží máslo, není to inflace. Inflace je situace, kdy roste cenová hladina napříč ekonomikou, a peníze tedy ztrácejí kupní sílu jako takové.
Z pohledu investora to má jeden zásadní důsledek. Nula procent není neutrální výsledek. Peníze, které nikam nejdou, každý rok o něco reálně ztrácejí. Nedělat nic je také rozhodnutí, jen se za něj platí pomaleji a nenápadněji.
Jak se inflace měří
Inflaci v Česku měří Český statistický úřad pomocí indexu spotřebitelských cen (CPI). Sleduje se ceníkový koš zhruba sedmi set reprezentativních výrobků a služeb, přičemž každá položka má v koši váhu podle toho, jak velkou část výdajů průměrné domácnosti tvoří.
V praxi narazíte na dvě různá čísla a je užitečné je nezaměňovat.
Meziroční míra inflace porovnává cenovou hladinu daného měsíce se stejným měsícem předchozího roku. Tohle je číslo, které se objevuje v médiích každý měsíc.
Průměrná roční míra inflace porovnává průměr posledních dvanácti měsíců s průměrem dvanácti předchozích. Používá se při valorizaci důchodů, při výpočtu reálných mezd a často i ve smlouvách o nájmu.
Rozdíl mezi nimi bývá i celý procentní bod. Pokud máte v nájemní smlouvě inflační doložku, stojí za to vědět, na kterou z těchto dvou hodnot odkazuje.
Aktuální inflace v ČR
Data k 10. září 2026, zdroj ČSÚ a ČNB.
V srpnu 2026 vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 1,9 %. Inflace tak zrychlila z červencových 1,7 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 %.
Za zrychlením stály především pohonné hmoty. Ceny energií včetně paliv se meziročně zvýšily o 2,3 % po červencovém poklesu o 0,3 %. Nejvýrazněji rostly ceny alkoholu a tabáku, a to o 4,7 %. Opačným směrem naopak působily nezpracované potraviny, které zlevnily o 4,5 %.
Vývoj během roku 2026:
| Měsíc | Meziroční inflace |
|---|---|
| Únor | 1,4 % |
| Květen | 2,1 % |
| Červenec | 1,7 % |
| Srpen | 1,9 % |
Únorová hodnota byla nejnižší za posledních deset let.
Pro srovnání průměrné roční míry inflace za poslední roky:
| Rok | Průměrná roční inflace |
|---|---|
| 2021 | 3,8 % |
| 2022 | 15,1 % |
| 2023 | 10,7 % |
| 2024 | 2,4 % |
| 2025 | 2,5 % |
Za rokem 2025 se přitom skrývá detail, který stojí za pozornost. Ceny zboží vzrostly jen o 1,1 %, ale ceny služeb o 4,7 %. Průměr vyšel 2,5 %, ale domácnost, která hodně utrácí za služby, zažila něco úplně jiného než domácnost, která nakupuje hlavně zboží.
Co na to centrální banka. Inflační cíl České národní banky je 2 %. Bankovní rada v červnu 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %, diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní na 4,75 %. Na srpnovém jednání sazby ponechala beze změny. Jádrová inflace, tedy inflace očištěná o nejvolatilnější položky, se podle předběžných dat drží kolem 2,9 %, tedy citelně výš než celkové číslo.
Proč inflace vzniká
Příčiny jsou vždy buď na straně poptávky, nebo na straně nabídky.
Na straně poptávky roste množství peněz v ekonomice rychleji než množství zboží a služeb, které si za ně lze koupit. Zdrojem bývá úvěrová expanze, mzdový růst nebo státní výdaje financované dluhem. Peněz je víc, zboží stejně, ceny jdou nahoru.
Na straně nabídky rostou náklady výroby. Energie, materiály, doprava, mzdy. Firmy je promítnou do koncových cen. Tenhle typ inflace je nepříjemnější, protože přichází spolu se zpomalením ekonomiky.
Nástrojem centrální banky jsou úrokové sazby. Když je zvýší, zdraží úvěry, zpomalí se tvorba peněz v ekonomice a tlak na ceny povolí. Cenou za to je pomalejší ekonomický růst. Právě proto se o výši sazeb vedou tak vášnivé spory: neexistuje varianta, která by nikoho nebolela.
Typy inflace
Mírná inflace se pohybuje v jednotkách procent ročně. Ve vyspělých ekonomikách je považována za normální stav a centrální banky ji přímo cílí. Mírně rostoucí ceny jsou totiž zdravější než ceny klesající, které dokážou ekonomiku zabrzdit ještě spolehlivěji.
Pádivá inflace dosahuje desítek až stovek procent. Lidé přestávají držet hotovost, protože ztrácí hodnotu rychleji, než se stačí utratit.
Hyperinflace je rozvrat měnového systému. Ceny rostou o tisíce procent ročně, úspory se vypaří během měsíců. Klasickým příkladem je Německo po první světové válce, kde se na vrcholu jeden dolar rovnal 4,2 bilionu marek. Novodobě Zimbabwe nebo Venezuela.
Pro českého investora je relevantní ta první kategorie. Hyperinflace je dramatická a mediálně vděčná, ale skutečné škody na majetku napáchá tichá dvouprocentní inflace působící třicet let.
Co inflace udělá s penězi
Tady je konkrétní matematika. Následující propočty vycházejí z výše uvedených dat ČSÚ.
Poslední inflační vlna. Za roky 2021 až 2025 vzrostla cenová hladina kumulativně přibližně o 39 %. Sto tisíc korun, které někdo v lednu 2021 nechal ležet na běžném účtu, má dnes kupní sílu zhruba 72 000 Kč. Za samotné roky 2022 a 2023 činil kumulativní růst cen přes 27 %.
Nikdo přitom o žádné peníze nepřišel. Zůstatek na účtu se nezměnil ani o korunu.
Co udělá „krotká“ inflace. Předpokládejme, že se ČNB podaří držet cíl a inflace bude přesně 2 % ročně:
| Horizont | Kupní síla dnešního 1 000 000 Kč |
|---|---|
| Za 10 let | 820 000 Kč |
| Za 20 let | 673 000 Kč |
| Za 30 let | 552 000 Kč |
Při 2,5 %, což je průměr posledních dvou let, klesne milion po třiceti letech na 477 000 Kč.
Tohle je podle mě nejdůležitější číslo celého článku. Ne hyperinflace, ne rok 2022. Inflace na úrovni cíle centrální banky ukrojí za jednu generaci téměř polovinu hodnoty peněz, a nikdo si toho po cestě nevšimne.
Inflace a spořicí účet
Nejčastější reakce na inflaci je přesun peněz na spořicí účet. Je to lepší než běžný účet, ale sám o sobě to problém neřeší.
Rozhodující je reálný výnos, tedy úrok minus inflace. Spořicí účet s úrokem 3 % při inflaci 1,9 % vynáší reálně asi 1,1 %. To je kladné číslo, ale sotva.
Háček je v tom, že sazby na spořicích účtech kopírují sazby centrální banky, a ty jdou nahoru právě tehdy, když je inflace vysoká. V roce 2022 nabízely banky zajímavé úroky, jenže inflace byla 15,1 %. Reálný výnos byl hluboko v mínusu. Spořicí účet chrání kupní sílu nejhůř přesně ve chvíli, kdy ji nejvíc potřebujete chránit.
Neznamená to, že spořicí účet nemá smysl. Má, ale na finanční rezervu, tedy na peníze, u kterých je prioritou likvidita a jistota, ne výnos. Na budování majetku je to nástroj nevhodný.
Jak se proti inflaci bránit
Obrana proti inflaci znamená držet aktiva, jejichž hodnota roste alespoň tak rychle jako ceny.
Akcie představují podíl na firmách, které samy zvyšují ceny svých produktů. Historicky porážejí inflaci nejspolehlivěji ze všech běžně dostupných tříd aktiv, ovšem za cenu kolísání hodnoty a nutnosti vydržet.
ETF fondy dělají totéž s automatickou diverzifikací a nízkými poplatky. Pro většinu investorů je to nejrozumnější jádro portfolia.
Nemovitosti rostou spolu s cenovou hladinou a nájmy se běžně valorizují podle inflace. Cenou je nízká likvidita, vysoký vstupní kapitál a koncentrace rizika do jediného aktiva.
Dluhopisy jsou proti inflaci nejzranitelnější, protože jejich kupón je pevný. Existují protiinflační varianty, ale i u nich záleží na konstrukci.
Zásadní je ale něco jiného než výběr nástroje. Ochrana před inflací není o tom, co koupíte, ale na jak dlouho. Akcie porážejí inflaci na horizontu deseti a více let. Na horizontu dvou let mohou být klidně v mínusu. Nástroj, který skvěle chrání kupní sílu na dvacet let, je pro peníze potřebné za rok naprosto nevhodný.
Proto se investiční plán sestavuje od horizontu a od účelu peněz, ne od výběru produktu. Kdo to udělá obráceně, obvykle skončí s dobrým nástrojem použitým ve špatnou chvíli.
Osobní inflace není statistická inflace
Statistický koš popisuje průměrnou domácnost. Ta ale neexistuje.
Rodina s malými dětmi, hypotékou a dvěma auty prožívá jinou inflaci než bezdětný pár v nájmu, který nikam nejezdí. Když v roce 2025 rostly ceny služeb o 4,7 % a ceny zboží jen o 1,1 %, byl rozdíl mezi těmito dvěma domácnostmi několik procentních bodů.
Pro plánování renty to má praktický dopad. Když si počítáte, kolik budete potřebovat za dvacet let, není správné použít oficiální inflaci. Vaše výdajová struktura má vlastní inflaci, obvykle vyšší, protože podíl služeb ve výdajích s rostoucím příjmem roste.
Spočítat si to zvládne každý. Odhadnout, jak se ta struktura promění, až přestanete pracovat, už je jiná disciplína.
Nejčastější otázky
Jaká je aktuální inflace v ČR?
V srpnu 2026 činila meziroční inflace 1,9 %. Aktuální hodnoty zveřejňuje ČSÚ vždy kolem desátého dne následujícího měsíce.
Jaký je inflační cíl ČNB?
Dvě procenta, s tolerančním pásmem jeden procentní bod na obě strany. ČNB tedy nechce inflaci nulovou, ale mírně kladnou a předvídatelnou.
Je lepší spořicí účet, nebo investice?
Nejde o soupeře. Spořicí účet je na finanční rezervu, tedy na peníze dostupné kdykoli. Investice jsou na peníze s horizontem alespoň pěti let. Problém nastává, když někdo drží na spořicím účtu i to, co tam nepatří.
Chrání zlato před inflací?
Dlouhodobě kupní sílu drží, ale nic neprodukuje, nevyplácí žádný výnos a v kratších obdobích se s inflací rozchází. Jako doplněk portfolia dává smysl, jako jeho základ ne.
Co je jádrová inflace?
Inflace očištěná o nejvíce kolísavé položky, typicky potraviny a energie. Ukazuje setrvalejší cenové tlaky v ekonomice a centrální banky ji sledují pozorněji než celkové číslo.
Musím kvůli inflaci měnit portfolio?
Obvykle ne. Dobře postavené portfolio počítá s inflací už ve svém návrhu. Reagovat na jedno konkrétní měsíční číslo je typicky chyba.
Shrnutí
Inflace je růst cenové hladiny, který snižuje kupní sílu peněz. V Česku ji měří ČSÚ, cílí ji ČNB na 2 % a aktuálně se pohybuje mírně pod tímto cílem.
Pro investora z toho plyne jediné, ale zásadní: peníze v hotovosti reálně ztrácejí vždy. Nezáleží na tom, jestli je inflace patnáct procent, nebo dvě. Rozdíl je jen v tom, jak rychle se ztráta projeví.
Obranou je držet aktiva, která rostou spolu s cenovou hladinou, a mít dost dlouhý horizont, aby se to stihlo projevit. Ta druhá podmínka bývá těžší než ta první.
Chcete vědět, jestli vaše peníze inflaci reálně porážejí, nebo jen pomaleji prohrávají? Domluvme si nezávaznou konzultaci.
Další pojmy najdete v Investiční abecedě.
Ing. Radek Koláček | Investiční poradce Praha
Text má informativní charakter a není investičním doporučením. Hodnota investice může kolísat a návratnost vložených prostředků není zaručena.
