V dnešním příspěvku si představíme jeden ze základních ekonomických pojmů, čímž je inflace. S tímto slovem se můžeme setkat prakticky denně, hlavně v poslední době se objevuje často v nadpisech různých článků, které informují o zdražování. Co to tedy ta inflace je?
Jak již bylo uvedeno, jedná se o nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za dané období, tedy jednoduše řečeno, dochází ke zdražování zboží a služeb například v nějaké zemi za určitý časový úsek, zpravidla to bývá rok. Jinými slovy můžeme o inflaci říci, že snižuje kupní sílu peněz, tzn. že za jednu tisícikorunu si dnes můžeme pořídit méně zboží či služeb, než v předešlém roce.
Co stojí za inflací?
Faktory, které ovlivňují cenovou hladinu jsou buď na straně poptávky nebo na straně nabídky. Na straně poptávky se jedná o zvyšování množství peněz v oběhu, tedy emisí nových peněz centrální bankou ( v ČR to může jen Česká národní banka, v EU to je ECB, v USA zase FED ), a nebo „stahováním“ peněz z oběhu, například tím že se zvyšují úrokové sazby. Na straně nabídky se zase jedná například o zdražování vstupů do výroby ( materiály, kapitál atd. ).
Jaké jsou typy inflace?
Určitě každý slyšel pojem hyperinflace. Je to třetí a nejhorší typ inflace, kdy se daná ekonomika úplně rozvrací, nefunguje ekonomický systém a nedůvěra v politiku státu dosahuje maxima. Tento stav je typický pro země, které se nacházejí ve válečném konfliktu, nebo zažívají politický převrat a podobně. Inflace dosahuje několika tisíců až desetitisíců procent za rok. Jeden příklad z historie – po 1. světové válce se v Německu rozpoutala hyperinflace, kdy se měna znehodnocovala prakticky na denní bázi. Lidé přicházeli o veškeré své úspory, jelikož tehdejší měna ztrácela na hodnotě. 1 dolar se na vrcholu hyperinflace rovnal 4,2 bilionům marek. Druhým typem je tzv. pádivá inflace, která dosahuje stovek procent. První typ inflace se nazývá mírná – ta dosahuje několika procent za rok a v dnešním světě je považována za normální a běžně se vyskytující ve všech vyspělých ekonomikách.
Jaká je současná situace v ČR?
Inflaci v ČR měří Český statistický úřad pomocí indexu spotřebitelských cen. Poslední vydaná zpráva ČSÚ je ze dne 10. prosince a měří inflaci za předchozí měsíc, tedy listopad 2019. V porovnání s listopadem roku 2018 dosahuje inflace hodnoty 3,1%. Oproti říjnu 2019 došlo k nárůstu inflace o 0,3%. Za několik dní dojde k vydání zprávy za poslední měsíc loňského roku a můžeme očekávat, že hodnota inflace bude stejná a nebo opět o málo vyšší než byla hodnota inflace v listopadu.
V dnešním příspěvku si představíme jeden ze základních ekonomických pojmů, čímž je inflace. S tímto slovem se můžeme setkat prakticky denně, hlavně v poslední době se objevuje často v nadpisech různých článků, které informují o zdražování. Co to tedy ta inflace je?
Jak již bylo uvedeno, jedná se o nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za dané období, tedy jednoduše řečeno, dochází ke zdražování zboží a služeb například v nějaké zemi za určitý časový úsek, zpravidla to bývá rok. Jinými slovy můžeme o inflaci říci, že snižuje kupní sílu peněz, tzn. že za jednu tisícikorunu si dnes můžeme pořídit méně zboží či služeb, než v předešlém roce.
Co stojí za inflací?
Faktory, které ovlivňují cenovou hladinu jsou buď na straně poptávky nebo na straně nabídky. Na straně poptávky se jedná o zvyšování množství peněz v oběhu, tedy emisí nových peněz centrální bankou ( v ČR to může jen Česká národní banka, v EU to je ECB, v USA zase FED ), a nebo „stahováním“ peněz z oběhu, například tím že se zvyšují úrokové sazby. Na straně nabídky se zase jedná například o zdražování vstupů do výroby ( materiály, kapitál atd. ).
Jaké jsou typy inflace?
Určitě každý slyšel pojem hyperinflace. Je to třetí a nejhorší typ inflace, kdy se daná ekonomika úplně rozvrací, nefunguje ekonomický systém a nedůvěra v politiku státu dosahuje maxima. Tento stav je typický pro země, které se nacházejí ve válečném konfliktu, nebo zažívají politický převrat a podobně. Inflace dosahuje několika tisíců až desetitisíců procent za rok. Jeden příklad z historie – po 1. světové válce se v Německu rozpoutala hyperinflace, kdy se měna znehodnocovala prakticky na denní bázi. Lidé přicházeli o veškeré své úspory, jelikož tehdejší měna ztrácela na hodnotě. 1 dolar se na vrcholu hyperinflace rovnal 4,2 bilionům marek. Druhým typem je tzv. pádivá inflace, která dosahuje stovek procent. První typ inflace se nazývá mírná – ta dosahuje několika procent za rok a v dnešním světě je považována za normální a běžně se vyskytující ve všech vyspělých ekonomikách.
Jaká je současná situace v ČR?
Inflaci v ČR měří Český statistický úřad pomocí indexu spotřebitelských cen. Poslední vydaná zpráva ČSÚ je ze dne 10. prosince a měří inflaci za předchozí měsíc, tedy listopad 2019. V porovnání s listopadem roku 2018 dosahuje inflace hodnoty 3,1%. Oproti říjnu 2019 došlo k nárůstu inflace o 0,3%. Za několik dní dojde k vydání zprávy za poslední měsíc loňského roku a můžeme očekávat, že hodnota inflace bude stejná a nebo opět o málo vyšší než byla hodnota inflace v listopadu.