Výhled investic 2026 přichází po mimořádně turbulentním období. Pandemie, válka, inflace, prudký růst úrokových sazeb a geopolitická nejistota prověřily nejen trhy, ale i psychiku investorů. A k tomu se přidala v loňském roce i americká cla.
Přesto světová ekonomika zůstala překvapivě odolná.
Otázka, kterou si na začátku roku (nejen) investoři kladou zní:
Co lze očekávat od roku 2026, a jak se na něj připravit?
Nejde ale o věštění budoucnosti. Jde o pochopení trendů, rizik a pravděpodobných scénářů, se kterými pracují největší světové instituce, a o nastavení strategie, která obstojí i v nejistém prostředí.
Globální ekonomika: odolný růst, ale rostoucí křehkost
Podle OECD Economic Outlook (z prosince 2025)1 světová ekonomika vstupuje do roku 2026 ve stavu, který popisuje jako „resilient growth, but with increasing fragilities“ – tedy odolný růst, avšak s narůstajícími zranitelnostmi.
OECD očekává:
- zpomalení globálního růstu HDP z cca 3,2 % v roce 2025 na zhruba 2,9 % v roce 2026,
- postupný návrat inflace k cílům centrálních bank,
- ale zároveň vyšší citlivost trhů na šoky – geopolitické, fiskální i finanční.
Růst je tažen zejména:
- silnými investicemi do technologií (ICT, AI, datová centra),
- relativně stabilní spotřebou ve vyspělých ekonomikách,
- a uvolňováním měnové politiky po inflačním šoku posledních let.
Zároveň ale OECD upozorňuje na klíčová rizika:
- vysoké valuace finančních aktiv založené na optimismu ohledně AI,
- zadlužení států a tlak na veřejné finance,
- fragmentaci světového obchodu a riziko obnovení celních válek.
Centrální banky a úrokové sazby: konec extrémů, návrat k normálu
Globální ekonomické prostředí v roce 2026 už nebude světem nulových sazeb. Podle prosincové zprávy ČNB Globální ekonomický výhled2 se hlavní centrální banky nachází ve fázi normalizace měnové politiky, nikoliv návratu k extrémní podpoře.
- Fed i ECB postupně snižují sazby, ale reálné sazby zůstávají kladné.
- Inflace se sice blíží cílům, ale není zcela vyhráno.
- Měnová politika zůstává opatrná.
To znamená jediné:
kapitál už nebude zdarma, ale bude dostupnější než v letech 2022–2023.
Pro investory to vytváří prostředí:
- nižší inflace = lepší predikovatelnost,
- ale zároveň vyšší selektivnost mezi aktivy i sektory.
Česká republika: hypotéky, sazby a nová regulace
Z pohledu českých domácností a investorů bude rok 2026 výrazně ovlivněn i vývojem na hypotečním trhu a rozhodnutími ČNB.
Podle Zprávy o finanční stabilitě ČNB – podzim 20253 česká ekonomika pokračuje v růstové fázi finančního cyklu, úvěrová aktivita domácností i podniků se zvyšuje a ceny nemovitostí dál rostou – zejména u bytů.
Zásadní změna přichází od 1. 4. 2026:
- ČNB zavádí přísnější limity pro investiční hypotéky, přičemž za investiční pak považuje úvěr poskytnutý za účelem pořízení třetí a další obytné nemovitosti anebo za účelem pořízení obytné nemovitosti určené k pronájmu.
- LTV max. 70 %
- DTI max. 7násobek ročního příjmu (Ukazatel DTI – Debt to Income – je poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu).
Cílem není zastavit trh, ale:
- omezit systémová rizika spojená s investičními nákupy nemovitostí,
- zabránit prudkým výprodejům v horších časech,
- a posílit stabilitu bankovního sektoru.
Pro investory do nemovitostí to znamená:
- vyšší požadavky na vlastní kapitál,
- důraz na cash flow, rezervy a dlouhodobý horizont.
Akciové trhy v roce 2026: růst ano, ale ne plošný
Velké investiční banky zůstávají ohledně roku 2026 opatrně optimistické.
Pohled globálních institucí
- J.P. Morgan očekává pokračování růstu akciových trhů, taženého zisky firem a technologickými investicemi, ale upozorňuje na vyšší volatilitu a citlivost trhu na šoky.4
- Goldman Sachs pracuje s očekáváním zhruba 10–12% výnosu globálních akcií, avšak s výraznými rozdíly mezi regiony a sektory.5
Jak upozorňuje i New York Times, investoři by neměli automaticky předpokládat, že další dekáda přinese stejné výnosy jako ta předchozí. Vysoké valuace a nižší tempo růstu znamenají, že budoucí výnosy budou pravděpodobně nižší a volatilnější.6
Kde mohou vznikat šoky?
Podle OECD i investičních bank mohou v roce 2026 trhy reagovat citlivě zejména na:
- obnovení obchodních sporů a cel,
- geopolitické konflikty,
- zklamání z tempa monetizace AI,
- fiskální problémy vysoce zadlužených států,
- náhlé přecenění rizikových prémií.
Nejde nutně o krizi, ale o prudké korekce, na které musí být investor psychicky i strategicky připraven.
Jak přemýšlet o investicích v roce 2026
Rok 2026 nebude o jednoduchých sázkách. Bude o strategii.
Dlouhodobý investor by měl:
- zůstat zainvestovaný, ale ne slepě,
- diverzifikovat:
- regionálně (USA, Evropa, Asie),
- měnově (CZK, USD, EUR),
- sektorově (technologie, zdravotnictví, průmysl, energie),
- i nástrojově (ETF, akcie, FKI, nemovitosti, hotovost),
- mít rezervu – nejen pro klid, ale i pro příležitosti při korekcích.
Závěrečná myšlenka
Nikdo dnes nedokáže s jistotou říct, co přesně rok 2026 přinese.
A každý, kdo tvrdí opak, spíše prodává emoce než realitu.
To, co ale dává dlouhodobě smysl, je:
neuhýbat z trhu, ale být připraven na více scénářů.
Strategie, disciplína a diverzifikace zůstávají tím, co odděluje investora od spekulanta.
Zdroje
- https://www.oecd.org/en/publications/oecd-economic-outlook-volume-2025-issue-2_9f653ca1-en.html ↩︎
- https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/menova-politika/.galleries/gev/gev_2025/gev_2025_chartbook_12.pdf ↩︎
- https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/financni-stabilita/.galleries/zpravy_fs/fs_2025_podzim/zfs_podzim_2025.pdf ↩︎
- https://www.jpmorgan.com/insights/global-research/outlook/market-outlook ↩︎
- https://www.goldmansachs.com/insights/outlooks/2026-outlooks ↩︎
- https://www.nytimes.com/2026/01/09/business/stock-market-investing-returns.html ↩︎
